I. Wallersten, 202, Světové sociální fórum: od defenzívy k ofenzívě

Fernand Braudel Center, Binghamton University

http://fbc.binghamton.edu/commentr.htm

Komentář 202, 1.2.2007

Světové sociální fórum: od defenzívy k ofenzívě

Světové sociální fórum (WSF) se sešlo ve dnech 20. až 25. ledna v keňském Nairobi. Organizace založená jako protiklad Davosu dozrála a vyvinula se více, než si sami její účastníci uvědomují. Od začátku bylo WSF setkáním široké palety organizací a hnutí z celého světa, které se samy definovaly jako odpůrci neoliberální globalizace a imperialismu ve všech jejich formách. Zvolilo si heslo „Jiný svět je možný“ a co do struktury je otevřeným prostorem bez funkcionářů, mluvčích nebo rezolucí. WSF se staví proti neoliberální globalizaci a jeho stoupenci si říkají alterglobalisté, aby tak vyjádřili, o co jim jde – o jiný druh globální struktury.

WSF se poprvé sešlo roku 2001 a po několik let kladlo důraz na defenzívu. Účastníci, jejichž počet neustále stoupal, odsuzovali vady Washingtonského konsenzu, snahy Světové obchodní organizace (WTO) uzákoňovat neoliberalismus, tlaky Mezinárodního měnového fondu (IMF) na periferní zóny s cílem všechno privatizovat a otevřít hranice volnému toku kapitálu, a agresivní jednání Spojených států v Iráku i jinde.

Na letošním šestém světovém setkání bylo takového defenzivního jazyka mnohem méně –z toho prostého důvodu, že už ho všichni považují za samozřejmost. A Spojené státy dnes vypadají méně hrozivě, WTO se zdá být ve slepé uličce a v podstatě bezmocná, IMF skoro zapomenut. List The New York Times ve své zprávě o letošním setkání v Davosu hovoří o poznání, že se e světě „mění mocenská rovníce,“ že už „ve skutečnosti nikdo nevelí“ a že byly otřeseny „samotné základy multilaterálního systému“, čímž „svět zůstává s nedostatečným vedením v době, kdy je stále zranitelnější katastrofickým otřesy.“

V této chaotické situaci představuje WSF reálnou alternativu. Postupně vytváří pletivo sítí, jehož politický vliv začne být znát v průběhu příštích pěti až deseti let. Účastníci věnovali hodně času debatám, zda má WSF nadále zůstat otevřeným fórem, nebo zda se má pustit do strukturované a plánované politické akce. Tiše, skoro pokradmu se letos v Nairobi ukázalo, že v tom problém není. Účastníci si přáli obojí – zachovat WSF jako otevřený prostor zahrnující všechny, kdo usilují o změnu existujícího světosystému, a současně umožnit těm, kdo chtějí, aby organizovali na půdě WSF specifické politické akce, a poskytovat jim v tom podporu.

Klíčovou myšlenkou je vytváření sítí, k čemuž je WSF na celosvětové úrovni mimořádně dobře vybavena. V Nairobi byla poprvé ustavena síť bojů pracujících (se značně širokou definicí pojmu „pracující“ [worker]). Už nějakou dobu funguje síť aktivistických intelektuálů. Posílena byla síť venkovských/rolnických hnutí. Vyrůstá síť na obranu alternativních sexualit (která umožnila keňskému hnutí gayů a lesbickému hnutí, aby vystoupilo zřetelněji na veřejnosti, což bylo předtím obtížné). Existuje protiválečná síť(soustřeďující se nyní na Irák a obecněji na Střední Východ). A existují také funkční sítě pro specifické oblasti boje, jako jsou práva na vodu, boj proti HIV/AIDS, lidská práva.

Na WSF se také rodí řada manifestů: takzvaná Výzva z Bamaka, jež vyhlašuje celou kampaň proti kapitalismu; feministický manifest, který je nyní v druhém návrhu a dál se vyvíjí; manifest pracujících, který se právě rodí. Jak bude WSF pokračovat, vzniknou nepochybně další. Čtvrtý den setkání byl v podstatě věnován právě setkáním těchto sítí, kde si každá určila, jaké společné akce podnikne – svým vlastním jménem, ale pod střechou WSF.

Konečně se pozornost zaměřila také na to, co se myslí slovy „jiný svět“. Proběhly seriózní diskuse a debaty o tom, co znamená demokracie, kdo je pracující, co je občanská společnost, jaká je role politických stran v budoucí výstavbě světa. Tyto diskuse definují cíle, a sítě přestavují do značné míry nástroje, kterými se tyto cíle mají uskutečňovat. Diskuse, manifesty a sítě vytvářejí ofenzivní postoj.

To neznamená, že WSF nemá své vnitřní problémy. Realitou zůstává napětí mezi některými většími nevládními organizacemi (která mají svá ústředí na Severu, kde jsou také nejsilnější, podporují WSF, ale objevují se také v Davosu) a militantnějšími sociálními hnutími (která jsou zvlášť silná na Jihu, ale i jinde). Setkávají se v otevřeném prostoru WSF, ale militantnější organizace mají pod kontrolou sítě. WSF někdy připomíná neohrabanou želvu. Ale v Ezopově bajce nádherný a rychlý davoský zajíc závod prohrál.

Peklad se souhlasem autora Rudolf Převrátil

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

Pošlete tento komentář kolegovi/kolegyni

Seznam předchozích komentářů v angličtině a v překladech do jiných jazyků

Domovská stránka Fernand Braudel Center