Fernand Braudel Center, Binghamton University

http://fbc.binghamton.edu/commentr.htm

Komentář 219, Oct. 15, 2007

Japonsko, Spojené státy a světoekonomika

Senzační a poučné zprávy bývají někdy pohřbeny až na zadních stránkách zpravodajských médií. The New York Times tak zveřejnily 3. října letošního roku v hospodářské sekci malou tabulku o přístupu na internet. Bylo v ní uvedeno deset zemí se silnými ekonomikami a pro každou dvě čísla: průměrná rychlost širokopásmového připojení (broadband) v megabytech za vteřinu a měsíční cena za službu (jeden megabyt za sekundu). Nejrychlejší a nejlevnější bylo Japonsko (61,0 a 0,27 $). Na druhém místě byla Jižní Korea (25,6 a 0,45 $).

Zajímavé na této tabulce bylo postavení Spojených států v porovnání s Japonskem. Spojené státy byly se svým výkonem 4,8 Mb/sec čtrnáctkrát pomalejší než Japonsko a při ceně 3,33 $ dvanáctkrát dražší. Pikantní je zjištění, že Francie, ve Spojených státech tak často opovrhovaná pro svou hospodářskou zaostalost, ačkoli není na úrovni Japonska, je více než třikrát rychlejší než Spojené státy (17,6) a o polovinu levnější (1,64 $).

Vysvětlením této ohromné nesrovnalosti je vztah ke kapitalistickému podnikovému trhu v Japonsku a Spojených státech. Aby se Japonsko stalo „broadbandovým rájem“, jak ho nazvaly The New York Times, musely japonské firmy těžce investovat a poskytnout zákazníkům značné slevy. Učinily tak na základě úvahy, že nedbání krátkodobých zisků a vložení miliard do dlouhodobých projektů se nakonec vyplatí. Právě tato filozofie umožnila Japonsku vytvořit jednu ze dvou nejrychlejších železničních tratí světa – Šinkanzen. Jeho jediným konkurentem v této oblasti je francouzský TGV. Spojené státy, jak každý ví, mají mizerný železniční systém známý pod jménem Amtrak, který skoro nikdo nepoužívá a který je neustále ztrátový.

Dva zásadní rozdíly odlišují Japonsko a Spojené státy: vedoucí pracovníci firem v USA jsou pod obrovským tlakem, aby ospravedlnili jakékoli kapitálové výdaje, které by mohly ujídat z letošních výnosů, a vláda USA není ochotna poskytovat firmám finanční pobídky, které by napomáhaly financování dlouhodobých investic.

Důvod obou rozdílů je zřejmý. Americkým korporacím dnes dominuje spekulativní étos, při němž probíhá neustálá výměna špičkových řídících pracovníků a na obzoru je pořád odkoupení firmy. Výsledek letošní finanční bilance je jediné, co zajímá generálního ředitele, který už nemusí být u toho, až se budou rozdělovat prémie za hospodářský výsledek příštího roku (o výsledcích příštího desetiletí nemluvě). A vláda USA vydává všechny své peníze na vojenské investice a daňové úlevy bohatým. Na dlouhodobé kapitalistické investice už nic nezbude. Japonci naopak podle Kazukiho Ogawy, generálního manažera sekce strategie sítí společnosti Nippon Telegraph & Telephone, investují do „transformace, která přichází jednou za století“.

Bublina cenných papírů USA možná ještě nějakou chvíli vydrží. Ale za deset let mohou Spojené státy s rozpaky zjistit, jak hodně pozadu jsou za Japonskem (a Jihokorejci, ba i Francouzi) v informatice, o níž všichni pořád říkají, že je jedním z klíčových odvětví kapitalistické ekonomiky.

Právě tímto způsobem se hegemonický úpadek stupňuje na svém vlastním základě. Vedoucí země se soustřeďuje na bezprostřední situaci a krátkodobý výhled, příliš mnoho investuje do neplodných vojenských výdajů. Namísto inovací v ní nastupuje jako zdroj zisků spekulace. A než si to stačí uvědomit, jiní (v tomto případě Japonci, ale nejen oni) jdou rychle kupředu a získávají kontrolu nad technologií budoucnosti. Právě tak jednaly Spojené státy když byly, ach jak dávno, na vzestupu jako ekonomická mocnost.

Jediným způsobem jak dosáhnout obrat, byť jen částečný, je masivní kulturní posun ve Spojených státech. George W. Bush na to ovšem nechce ani pomyslet. Jsou Hillary Clintonová nebo Barack Obama připraveni využít své vůdčí schopnosti a možnosti v tomto směru? Nic není méně jisté.

© Immanuel Wallerstein, komentář č. 219, 15.10.2007

Z angličtiny přeložil se svolením autora Rudolf Převrátil

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

Pošlete tento komentář kolegovi/kolegyni

Seznam předchozích komentářů v angličtině a v překladech do jiných jazyků

Domovská stránka Fernand Braudel Center