Fernand Braudel Center, Binghamton University
http://fbc.binghamton.edu/commentr.htm
Komentář 268, 1.11.2009
Afghánistán: hlava nebo orel, stejně
prohraješ
Ať udělají Spojené státy v Afghánistánu cokoliv, ať
udělá cokoliv prezident Obama, válka dospěla do situace, v níž
mohou jak Spojené státy tak Obama jedině prohrát. USA stejně jako jejich
prezident zcela uvázly ve slepé uličce.
Zvažme základní rysy
této situace. Afghánská vláda v Kábulu nemá pro většinu obyvatel země
žádnou legitimitu. Nemá armádu hodnou toho jména. Nemá ani finanční
základnu. Skoro nikde v zemi není bezpečno – z vojenského ani
osobního hlediska. Vláda čelí partyzánské opozici, Tálibům,
kteří kontrolují polovinu země. Jejich vláda byla roku 2002 svržena
zahraniční invazí (zejména vojsky USA), ale od té doby Tálibové trvale
sílí. Podle zprávy The New York Times
„provozují důmyslnou finanční síť, která platí jejich
povstalecké operace“ a kterou se američtí činitelé snaží
neúspěšně narušit.
Prezident Hamíd Karzáí byl nedávno znovu
zvolen ve zjevně zfalšovaném hlasování. Vláda
Přední politický spojenec
Nezdá se být příliš odvážné
tvrzení, že přijde okamžik, kdy budou Spojené státy muset
z Afghánistánu odejít. Kdo pak přijde v Afghánistánu
skutečně k moci, je zcela otevřená otázka. Může vypuknout
vleklá občanská válka.
Ve Spojených státech budou na
„prohranou“ válku velmi protikladné názory. Zdá se být jasné, že republikánská
pravice připravuje obvinění z věrolomnosti a zrady na
adresu Demokratů obecně a Obamy zvlášť. Generál McChrystall
může být docela dobře kandidátem Republikánů
v prezidentských volbách, když ne roku 2012, tak roku 2016.
Obamovi se nepřiznají žádné
zásluhy, ať učiní cokoliv. I když okamžitě podpoří všechny
McChrystallovy požadavky, Republikáni ho stejně obviní, že to udělal
pozdě. A současně si hluboce rozhněvá přinejmenším
polovinu těch, kdo pro něj roku 2008 hlasovali.
Z války v Afghánistánu se
stala Obamova válka. Když ji Spojené státy „prohrají“, bude z porážky
obviněn právě Obama. I když dokáže prosadit v nějaké
podobě zákon o zdravotnictví (což je možné) a dokonce i když se v následujících
několika letech změní ekonomická situace USA a celého světa
k lepšímu (což je pochybné), válka v Afghánistánu zůstane
pořád největší hrozbou a nejdůležitějším prvkem v hodnocení
Obamy jako prezidenta.
Může Obama zvrátit tuto situaci
tím, že se dramaticky vydá jiným směrem – k rychlé poltické
dohodě s Táliby a úplnému stažení vojsk? Odhlédneme-li od faktu, že
veřejně není známo noc, co by dokládalo, že o tom seriózně
uvažuje, ve Spojených státech není ještě pro takový krok dostatek
veřejné podpory na to, aby se pro Obamu stal schůdnou politickou
variantou. Pro takový dramatický obrat nemá zatím dostatečnou podporu ani
ve své vlastní administrativě.
A tak budou Spojené státy a Obama
dál rok nebo dva klopýtat a celková vojenská a politická situace se bude
zhoršovat. Pro Spojené sáty i Obamu bude platit: prohrajeme, ať nám padne
hlava nebo
Immanuel Wallerstein
© Immanuel Wallerstein, komentář č. 268, 1.11.2009. Distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.
Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.
Z angličtiny
přeložil se souhlasem autora Rudolf Převrátil.
Pošlete tento
komentář kolegovi/kolegyni
Seznam
předchozích komentářů
v angličtině a v překladech do jiných jazyků
Domovská stránka Fernand Braudel Center